Uteklo nám klubko nití,uteklo nám klubíčko!Pospěšte si! Kdo ho chytí?Já? Nebo ty, kočičko?

Znáte to taky? To, že některý den nebo i dny jsou ošklivé a šedivé, že v nich chybí všechny barvy!? Jako by se najednou všechny někam vytratily a zůstala jen bílá a černá se všemi jejich odstíny. A to i přesto, že venku svítí slunce, zelená se tráva, kvetou kytky nebo mrzne a sněží...

Každý jsme jiný a každý jsme ORIGINÁL. A je to tak dobře. Myslím, že díky tomu je vlastně ten život takový pestřejší, zajímavější a, jak já poslední dobou ráda říkám, i BAREVNĚJŠÍ. :)

Tak tu máme Nový rok. Rok krásně kulatý, rok 2020. Zaznamenala jsem, že je to údajně rok, na který bychom se měli těšit. Prý přinese změny k lepšímu u každého z nás, měla by nás zaplavit nová energie, která nám dodá kuráž a sebedůvěru... No, ale taky nás prý čeká kybernetická studená válka a taky prý kolaps společnosti (vzhledem...

Tak tady ten kus přírody, který vidíte v úvodní fotografii, je snad jedno z mých nejmilejších míst. Strašně ráda stojím tady, nahoře a koukám se dolů, do údolí. Většinou se dole u lesa pasou srnky a je tam neuvěřitelný klid. Dole, za lesem, se táhne potok, který je z obou stran zarostlý velkými keři a kroutí se po loukách jako nějaký obrovský had....

Žít přítomným okamžikem...prostě BÝT TADY A TEĎ! Nežít v minulosti a nepředbíhat do budoucnosti... Přesně to je TO, oč tu běží. O to pochopit, že co bylo bylo a co bude, to nikdo z nás neví. Myslím, že jsem pochopila jednu důležitou věc, bez které na té mé cestě nemůžu jít dál. Pochopila jsem, že když se...

Tak jo, myslím, že vánoce mě už pohltily. A to doslova. Myslím, že jsem se, tak jako ostatně každý rok, nechala zase trošku unést nakupováním dárků. Každý rok si říkám, že ten příští to nebudu přehánět a nakonec to zase lehce přešvihnu. Ale to je proto, že prostě ráda dávám dárky lidem, které mám tak moc ráda.

Když je líp tak mám chuť vykřičet to do celého světa! Mám chuť se usmívat a tu mojí radost a pohodu rozdávat dál, chci se o ní podělit s každým, koho potkám. A někdy to vážně funguje. Schválně to zkuste. Až Vám bude opravdu hodně fajn, budete se z něčeho radovat, budete prostě šťastní, tak vyjděte třeba do města a běžte ...

Ano, kruh se začíná pomalu uzavírat. Cítí to pořád víc a víc. Momentálně jí to přijde strašně intenzivní, ten pocit, že něco bude končit...a zároveň se vlastně těší strašně na to, že něco nového zase začne. Co je to, ten kruh? Je to rok? Je to nějaká její životní etapa? Nějaké poznání? Prozření? Ať je to cokoli ...

V minulém článku - BÝT SÁM SEBOU... jsem zmiňovala tu situaci, kdy už si člověk hodně věcí uvědomuje a kdy by se rád vyvaroval věcem, které mu nepřinášejí vlastně nic dobrého. Kdy se ten náš vnitřní hlásek chce taky dostat ke slovu. Ale i to, že se může stát, že ta hlava, která drží ty "otěže" je nechce pustit......

Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Ale co když to má člověk opravdu tak nastavené?! Co když ho život a zkušenosti opravdu vystraší a zformují natolik, že raději některé věci úplně vzdá, protože už dopředu má pocit, že se mu NEMŮŽOU PODAŘIT a nebo že se, a to je hrozná věc, třeba ZTRAPNÍ!