Projekt JenTakŽít v sobě nese dva podstatné a důležité cíle nebo spíše sdělení či poslání, které chci přinášet a předávat dál a nejdál, kam to jenom půjde. Prvním posláním je DESTIGMATIZACE osob s duševním onemocněním a druhým pak POMOC, POCHOPENÍ a PODPORA, VÍRA a NADĚJE pro všechny lidi s bolavou duší.
JenTakŽít na Facebooku, to je společný prostor, kde sdílím sama sebe pro Tebe, často v osobních zpovědích a sdíleních. Najdeš zde různé tipy, rady a strategie, které utvářely a utváří tu mojí cestu Zotavení tedy RECOVERY. Díky skupině JenTakŽít...cesta Zotavení tady můžeš najít i BEZPEČNÝ PROSTOR pro Tvé sdílení a hledání té Tvé cesty Zotavení.
NEJSI V TOM SAMA/SÁM, JSME V TOM SPOLEČNĚ!
NECH MI TU NA SEBE MAIL A UŽ TI NIC NEUTEČE!
Nevím jak vy, ale já konec roku prožívám vždycky nějak emotivně. Mám tendenci dívat se zpátky a tak nějak vzpomínat a asi i hodnotit celý uplynulý rok. Je pravda, že letos je na co vzpomínat. Byl to rok, který byl v mnoha směrech absolutně jiný, než jakýkoliv jiný rok v mém životě.
Postavte člověka před zrcadlo a odstraňte z jeho života veškeré povědomí o Bohu, andělech a démonech. A pak můžete říci: Teď máš před sebou svého nejnelítostnějšího soupeře.- Viktor Frankl -
Ve svých článcích se hodně často zmiňuji o sebevědomí, o sebejistotě, také o sebepřijetí a v neposlední řadě i o sebepoznání. Musím se přiznat, že pro mě tyto pojmy nejsou jenom slova. Naopak, vnímám to jako mé osobní obrovské téma, které je vlastně hodně bolavé.
...ZAPOMENUTÁ... tak se jmenuje můj poslední obraz, který jsem domalovala před pár dny. Zapomenutou je tu myšlená cesta, možná i nějaký směr... Je to jeden z mála větších obrazů, do kterých jsem se pustila a maloval se mi moc krásně. Chce se mi říct, že se maloval skoro sám. Možná proto, že ho nosím v hlavě už hodně dlouho a teď jsem ráda, že ...
Veslování je práce a štěstí je vítr opírající se do plachet.
- Portugalské přísloví -
...někdy si tak říkám, jaké by to asi bylo, mít v hlavě právě takové prázdné plátno?! Ani jedna malá čárka, prostě krásná bílá velká plocha, úplně čistá. Bylo by tam ticho? Bylo by tam hezky? Líbilo by se mi to?
Blíží se konec roku a ve mě tohle období vždycky asi vyvolává potřebu nějak si ho zhodnotit. Tak nějak se pokusit se do něj vrátit, trošku se do něj "zavrtat a porochnit si v tom, co přinesl". A tenhle rok, rok 2021, pro mě byl rok celkem zlomový, vnímám ho jako hodně důležitý a mám pocit, že se toho stalo...
Laskavost je jako sníh. Vše, co pokryje, zkrásní.
Štěpána Kozuba eviduju už nějakou tu dobu a vždycky to pro mě byl "takový zvláštní týpek" s humorem lehce na hraně...nedávno na mě ale vypadlo něco, v čem on má také prsty a co mě absolutně nadchlo. Je to spojení Štěpána Kozuba a Jiřího Krhuta a já jsem se zase zamilovala :)
Bezmoc je jeden z pocitů, které nemám ráda. Bezmoc u mě jde většinou ruku v ruce s velkým naštváním, obrovským pocitem nespravedlnosti, s nějakým podivným tlakem, který je na mě vyvíjen a já nemám nic, čím bych se mohla nějak bránit. Mám jen svůj selský rozum a nějaké vnitřní přesvědčení o tom, že to co se po mě chce je...
ODVAHA NENÍ, ŽE SE NEBOJÍŠ. ODVAHA JE, ŽE JDEŠ DÁL, I KDYŽ SE BOJÍŠ.- E. T. SETON -
NĚKDY MUSÍTE PROSTĚ SKOČIT A KŘÍDLA SI NECHAT NARŮST AŽ CESTOU DOLŮ.- Les Brown -
