Tentokrát přišla z práce o něco déle. Byl to takový zvláštně bolavý den, který se v práci zdál úplně nekonečný. Těšila se domů, těšila se, až si zaleze do své postele a konečně bude mít chvilku, kdy bude jen sama se sebou.

Blíží se konec roku. Je už půlka listopadu a za chvíli se to "překulí" a bude tu konec. Konec roku, který byl hodně zvláštní. Pro mě je tento rok prostě výjimečný, ani ho vlastně neumím popsat a asi ani nechci. Napadá mě snad jen horská dráha...nahoru a dolů.

Jsou dny, kdy člověku není úplně nejlépe. A i když se snaží, tak prostě ta ne úplně příjemná nálada ne a ne odejít. Drží ho v nějakým zvláštním sevření a nechce se pustit. A co teď?! Co s tím?! Má cenu se s ní prát? Nebo je lepší se jí snažit zas tak moc nevšímat a čekat, až jí to přestane bavit...

UČITEL TI MŮŽE OTEVŘÍT DVEŘE, ALE VSTOUPIT DO NICH MUSÍŠ TY SÁM!- NEZNÁMÝ AUTOR -

Venku bylo zataženo a ta tmavá obloha za oknem jí dneska na procházku vůbec nelákala. V bytě bylo taky takové zvláštní šero a do oken se svou pořádnou silou opíral vítr. Bylo to takové to nedělní odpoledne, kdy už měla pocit, že vše co chtěla udělala a teď už bude jenom odpočívat. Sice věděla, že práce je doma pořád dost,...

Dnešní ráno bylo pěkně mrazivý, ale strašně moc krásný. Cesta do práce mi tak trvala trošku déle, než obvykle.

Ano, pohyb, to je velký pomocník na vše. A platí to i při boji s úzkostnými stavy, panikou či depresemi. Pohyb umí odvést myšlenky a v těle spouští přímo gejzír nejrůznějších procesů.

Umět si zarelaxovat, odreagovat se, prostě si odpočinout, to je strašně důležité. Já to tak vnímám. A taky vím, že to POTŘEBUJU! Potřebuju občas od všeho vypadnout a mít čas jen sama pro sebe. Je to pro mě takový "pohlazení po duši". Potřebuju to vlastně docela často, utéct a být sama. Moc mi to pomáhá a poslední...

Taky se díváte na tu fotografii nahoře? Na to krásné tmavě-oranžové spadané listí? Na tu řeku, která si tím korytem teče přesně tak rychle, jak momentálně potřebuje? Jak omílá ty velké balvany, porostlé zeleným mechem, který využil ty krásná vlhká místa studených kamenů a rozprostřel tam ten svůj zelený koberec? Na tu ...

Už nějaký ten rok, vždy za nějaký čas se jí opakuje stejný sen. A dnes v noci přišel znovu a byl zase úplně stejný. Má stejný začátek, stejný průběh a většinou se nakonec vzbudí i ve stejnou dobu...tudíž má i stále stejný konec. Ale konec toho snu to rozhodně není...jen to pokračování ne a ne přijít!...

JSME TÍM, ČÍM CHCEME BÝT.- JEAN PAUL SARTRE -

Když se Vám chvějou záda, není to rozhodně nic příjemného. A mě se chvějou! A nejen záda, ale vlastně skoro celé tělo. Je to třes, který není vidět, ale cítíte ho, to teda rozhodně!