Venku bylo zataženo a ta tmavá obloha za oknem jí dneska na procházku vůbec nelákala. V bytě bylo taky takové zvláštní šero a do oken se svou pořádnou silou opíral vítr. Bylo to takové to nedělní odpoledne, kdy už měla pocit, že vše co chtěla udělala a teď už bude jenom odpočívat. Sice věděla, že práce je doma pořád dost,...

Ano, pohyb, to je velký pomocník na vše. A platí to i při boji s úzkostnými stavy, panikou či depresemi. Pohyb umí odvést myšlenky a v těle spouští přímo gejzír nejrůznějších procesů.

Dnešní ráno bylo pěkně mrazivý, ale strašně moc krásný. Cesta do práce mi tak trvala trošku déle, než obvykle.

Umět si zarelaxovat, odreagovat se, prostě si odpočinout, to je strašně důležité. Já to tak vnímám. A taky vím, že to POTŘEBUJU! Potřebuju občas od všeho vypadnout a mít čas jen sama pro sebe. Je to pro mě takový "pohlazení po duši". Potřebuju to vlastně docela často, utéct a být sama. Moc mi to pomáhá a poslední...

Taky se díváte na tu fotografii nahoře? Na to krásné tmavě-oranžové spadané listí? Na tu řeku, která si tím korytem teče přesně tak rychle, jak momentálně potřebuje? Jak omílá ty velké balvany, porostlé zeleným mechem, který využil ty krásná vlhká místa studených kamenů a rozprostřel tam ten svůj zelený koberec? Na tu ...

Už nějaký ten rok, vždy za nějaký čas se jí opakuje stejný sen. A dnes v noci přišel znovu a byl zase úplně stejný. Má stejný začátek, stejný průběh a většinou se nakonec vzbudí i ve stejnou dobu...tudíž má i stále stejný konec. Ale konec toho snu to rozhodně není...jen to pokračování ne a ne přijít!...

JSME TÍM, ČÍM CHCEME BÝT.- JEAN PAUL SARTRE -

Když se Vám chvějou záda, není to rozhodně nic příjemného. A mě se chvějou! A nejen záda, ale vlastně skoro celé tělo. Je to třes, který není vidět, ale cítíte ho, to teda rozhodně!

Dnes jsem po dvou týdnech vyrazila do přírody dobít trošku baterky. Sluníčko mě vytáhlo a tak jsem vyzkoušela, jestli budou moje pošramocené vazy v kotníku už OK. Nooo, zatím úplně nejsou a teď tu zase trošku skučím :( Ale procházka stála za to a cítím že jsem dobila na 100% :) Venku je dneska fakt nádherně, miluju BABÍ LÉTO!...

Tentokrát se probudila několikrát za noc. Tyhle noci neměla nikdy ráda. Ty noci, kdy měla pocit, že i přestože spí, tak je vlastně stále vzhůru. Je stále bdělá a myšlenky, které se jí táhnou hlavou tudíž není možné nevnímat. Několikrát za noc se podívala na mobil kolik je hodin. Zdálo se, že hodiny vůbec neubíhají a že ráno je pořád daleko....

Tak jo, zase tu byla. Po tak dlouhý době se zase zastavila a dala mi o sobě vědět. Nezvala jsem jí, jsem si tím jistá, že NE. Ale v pátek přišla na návštěvu, paní PANIKA.

Jestli je něco, co mi během posledních měsíců dodávalo energii a kde jsem mohla najít tolik potřebný klid, samotu a obrovskou svobodu, pak to byla a je PŘÍRODA! Jestli je něco, kam můžu utéct, přemýšlet, odpočívat nebo brečet, pak je to právě ONA. A ve spojení mě, přírody a deníčku se někdy dějou věci... :)