PF 2023

     Nevím jak vy, ale já konec roku prožívám vždycky nějak emotivně. Mám tendenci dívat se zpátky a tak nějak vzpomínat a asi i hodnotit celý uplynulý rok. Je pravda, že letos je na co vzpomínat. Byl to rok, který byl v mnoha směrech absolutně jiný, než jakýkoliv jiný rok v mém životě. 

     Jasně, každý rok je něčím jiný a něčím výjimečný. Třeba když potkáte někoho, s kým se rozhodnete strávit život, vdáte se a změníte příjmení, narodí se vám dítě...najednou k někomu patříte a někdo patří k vám. To jsou všechno věci, které člověka někam posouvají. Vnímám to jako určité životní kapitoly, které je úžasné žít a já jsem vděčná, že tohle všechno žiju.

     A i přesto všechno se člověk může dostat do situace, že má pocit, že jeho život nemá úplně ten správný smysl, že mu něco chybí a vlastně není schopen říct co to je. Okolí se tváří, že má přece vše co k životu potřebuje...má kde bydlet, má práci, skvělého partnera, zdravé dítě...a tak se snaží být "šťastný" a jde dál po starých známých vyšlapaných cestách a snaží se ztratit mezi ostatními, které jdou stejným směrem.

     Takhle nějak, velmi zjednodušeně a zkráceně vnímám sama sebe před pár lety, kdy jsem se dostala do situace, kdy jsem měla pocit, že nemá vůbec žádný smysl jít po těch vyšlapaných cestách dál. Trvalo mi celkem dlouho než jsem pochopila, že deprese a úzkosti, které se staly mojí součástí, mě víc než cokoli jiného upozorňují na to, že v mém životě není všechno tak růžové, jak se snažím tvářit. 

     Je pravda, že tohle období, kdy končí rok, se mi ten můj příběh nějak intenzivněji a hlavně častěji objevuje v mojí hlavě. Nejvíc vnímám ty poslední čtyři roky, čtyři roky které mi ukázaly, že existuje plno cest, kterými se můžu vydat a jít po nich třeba i sama, že se nemusím cítit spokojeně, když prostě spokojená nejsem a hlavně, že si ten svůj život můžu žít tak jak chci. Že i ve čtyřiceti se můžu vydat po cestě, kterou vůbec neznám a že může být tak úžasně dobrodružná, svým způsobem divoká, taky trochu těžká, ale hlavně fascinující a krásná. 

    Ať už mluvím o studiu vysoké školy, které mi ukazuje, že se člověk může vzdělávat a objevovat nové obzory v podstatě kdykoli a taky že na sebe můžu být právem pyšná, protože ať je to jak chce, mám před sebou poslední semestr, bakalářku a státnice, nebo mluvím o své práci, kterou možná moc lidí nezná, ale o to více o ní chci mluvit. Práce, která mě naprosto fascinuje a která mi v určitém slova smyslu dává odpověď, proč mělo smysl se čtyři roky "trápit" a snažit se poznat sama sebe. 

     Jsem "peerka", tak mi říkají pacienti, se kterými tak moc ráda pracuji. Už skoro rok pracuji v Psychiatrické nemocnici Jihlava a jsem moc ráda součástí nejen celého týmu na našem oddělení, ale hodně si vážím i všech klientů či pacientů, se kterými mám možnost pracovat a sdílet s nimi nejen svůj příběh, ale být s nimi i v tom jejich příběhu. To, když vás druhý člověk pustí do svého života, do svých prožitků a trápení a vy v nich poznáváte kus sebe a svých prožitků a tento pocit můžete sdílet a ještě tím druhému člověku ulevit od jeho trápení, je něco, co se slovy úplně popsat nedá. A já jsem obrovsky vděčná, že tohle můžu zažívat.

     Pak možná není ani tak zvláštní, že je člověk dojatý. V určitou chvíli mi totiž prostě docvaklo, co všechno se to vlastně v tom mém životě děje. A i když to bude znít zvláštně, tak už se nějakou dobu peru s tím dovolit si přijmout, že se něco takového v mém životě může dít. Ale jsem ráda, že se děje...

     Do nového roku si často navzájem přejeme hodně štěstí a zdraví, a já bych vám všem chtěla popřát hlavně hodně odvahy a odhodlání si to štěstí dovolit, prostě si ho, jak já říkám, "kus urvat" a nebát si ho užít. Já se to učím a dost možná předání téhle zkušenosti dalším z vás vnímám jako nějaké své osobní poslání :) Já totiž teď už vím, že možné je všechno...jen to není úplně hned a úplně zadarmo.

     Tak tedy hodně štěstí, zdraví a odhodlání a také hodně klidu a spokojenosti v novém roce 2023. A nezapomeňte vykročit pravou.. :)

PS: Díky všem, které jdou po té mé cestě se mnou i těm, které jsem je na té cestě potkala. Bez vás by to nešlo. Mám vás ráda.