PEER? A CO TO JE?
Dobrý den, víte kdo jsem a co tady vlastně dělám? To netuším, nevím...! Pracuji tady jako peer konzultant. Takže jste psycholog? Ne, to nejsem...nejsem ani psycholog, ani doktor, nemám psychiatrické ani psychologické vzdělání, ale mám svojí osobní zkušenost s duševním onemocněním a proto jsem tu... :)
Neštěstí mě naučilo poskytnout pomoc nešťastným.
- Maro Publius Vergilius -
Takhle podobně občas vypadají začátky mých pracovních rozhovorů. Jsou to ty momenty, kdy se poprvé setkávám tváří v tvář s novým, a pro mě dosud neznámým člověkem, kterého jeho život z různých důvodů zavál až mezi stěny psychiatrické nemocnice. Tyto momenty mám moc ráda a to z několika důvodů.
Za prvé potkávám úplně nového člověka s jeho jedinečným příběhem a za druhé velmi ráda a s velkým nadšením představuji lidem svojí pozici PEER konzultanta. Navíc se zde odehrává i další důležitý moment, kdy pacientovi sdílím, že jsem člověk, který má svojí osobní zkušenost s duševním onemocněním, ale také zkušenost se Zotavením se z této "nemoci".
I po dvou letech mě stále znovu a znovu překvapuje to, jak mě tito lidé dokáží přijmout do svého života a velmi brzy se mnou jsou ochotni sdílet svůj příběh. A právě společné sdílení našich prožitků a zkušeností v tématu duševního onemocnění a duševní nepohody je to, co nás spojuje a co je tím stavebním kamenem v procesu peerské práce. Obrovsky si vážím důvěry všech těchto lidí a toho, že mohu alespoň kousek cesty jít po jejich boku a svými zkušenostmi a postřehy otevírat i další cestičky, které je mnohdy velmi jednoduché přehlédnout.
Moje práce, tedy práce PEER průvodkyně nebo chcete-li PEER konzultanta není ale pouze o tom, že v kostce posdílím svůj příběh a své zkušenosti v rámci mé cesty Zotavení. Je především o naslouchání druhému člověku, který přichází s problémem, s nějakou jeho životní situací, se kterou si v dané chvíli neví rady, často přichází unavený, vyčerpaný a přesvědčený o tom, že je v situaci, ze které nevede žádná cesta. Má práce je o vnímání toho druhého, o empatii, upřímnosti, podpoře a pochopení. Je také o víře a tolik potřebné naději, že změna je možná. Můj příběh, nebo spíše mé zkušenosti, které mohu využít pro začátek cesty vedoucí k úzdravě, přichází často na řadu až ve chvíli, kdy mi svůj osobní a jedinečný příběh posdílí právě můj klient.
Peerská práce, tak jak jí vnímám a jak jí využívám já, je o komunikaci dvou lidí, kteří procházejí podobným prožíváním a které v určitý moment právě jejich prožívání a životní zkušenosti svedli na nějaký čas dohromady. Setkání s PEERem je pro mnohé z těchto lidí zásadní a jiné v tom, že je před nimi člověk, z masa a kostí, který pojmenovává své pocity, zkušenosti a prožitky tak, jako by mluvil o pocitech, zkušenostech a prožitcích jejich vlastních. Je to krásný moment v rámci našeho setkávání, kdy vám člověk sedící naproti vám řekne "...teď jste mně úplně vystihla...vy do mě úplně vidíte...teď jste pojmenovala to co cítím, ale neumím to říct..." a na to já často odpovídám "...já do vás nevidím, teď vám sdílím své prožitky a své pocity...tak jak je znám já :)!" A právě v tomto je peerská práce nenahraditelná a zásadní...nemusíme si nic vysvětlovat, my zkrátka víme, cítíme a jsme SPOLEČNĚ :) snad jen s tím rozdílem, že já, jako peer průvodce, jsem na té mojí cestě Zotavení o nějaký ten kousek dál.
Často nás jenom tma naučí cenit si pravé hodnoty světla.
- Valeriu Butulescu -
V mé peerské práci se naše společné setkávání s klienty dějí různě a vždy záleží na klientovi, co od našeho setkávání očekává a co si z něho potřebuje odnést. Sám klient si pak určuje i to, kdy již načerpal potřebné zkušenosti a podporu a kdy tedy naše společná práce může skončit. Častější jsou ale opakovaná setkávání, kdy společně objevujeme cesty a nejrůznější strategie, které by si klient rád přenesl do svého života tak, aby je uměl ve správnou chvíli využít. Má práce PEER průvodkyně NENÍ O TOM přinést a dát klientovi do ruky nějaký "návod na úzkostné či depresivní prožívání", právě naopak. To co já chci klientovi předat je to, že ten potřebný "návod" má každý z nás už dávno v sobě a že ho společně můžeme začít objevovat a hledat způsoby, jak ho nejlépe využít a postupně opět žít klidnější a spokojenější život.
Ráda své klienty také provádím a ukazuji jim různé možnosti využití systému v rámci péče o lidi s duševním onemocněním, ať už se jedná o možnosti psychiatrické péče (ambulantní či pobytové), péči psychoterapeutů a psychologů, využití sociálních služeb v rámci péče o lidi s duševním onemocněním, ale i nejrůznější krizová centra atd. Mezi nejčastější témata, které se svými klienty probírám patří např. medikace (ano/ne/proč?), pochopení a přijetí od našich blízkých, sebehodnota a sebedůvěra, příznaky nemoci a co s nimi, smysl života, úzkostné a depresivní prožívání, atd.
Peerská práce se ale netýká pouze práce s lidmi, které duševní nemoc či bolavá duše přímo trápí, ale i našich nejbližších, tedy lidí, kteří se potkali s duševním onemocněním nepřímo, díky "onemocnění" partnera, dítěte, rodiče či sourozence. Jako PEER průvodkyně na prožívání našich blízkých nezapomínám a velmi ráda se s nimi setkávám a předávám jim svojí zkušenost. Naši blízcí jsou často vyděšení, neumějí si představit, co úzkostný či depresivní člověk prožívá a netuší, jak mohou pomoci. Velmi ráda přináším proto i jim svojí osobní zkušenost a snažím se jim předat to, co úzkostný či depresivní člověk prožívá, to jak je dobré s ním komunikovat a co naopak vhodné moc není a snažím se i do jejich prožívání přinést více klidu a pochopení pro to, co s sebou onemocnění jejich nejbližšího přináší.
Snažila jsem se vám, v několik základních bodech, přiblížit to, co vše můžete čerpat ze setkání se mnou a také to, jak zhruba vypadá moje práce PEER průvodkyně při setkání se s bolavou duší. Při našem společném setkávání se děje spoustu dalších věcí, které jsou nepřenosné a které v nás mnohdy zůstávají i hodně dlouhou dobu. Každé setkání je jiné, protože v každém jednom setkání se setkávají dva lidé se svým jedinečným příběhem, se svým jedinečným prožíváním a se svou jedinečnou náladou právě v ten moment, kdy se naše cesty společně protnou.
Nezapomeňte, že na své starosti nemusí být člověk sám a proto se nestyďte říci si o pomoc. I z toho důvodu jsem velmi ráda, že svojí pomoc můžu přenést i k vám.
Budu se těšit na naše společné a jedinečné setkání :)
Vaše LidaMu