REFERENCE

Na paní Musilovou ráda vzpomínám. Vždy, když jsem nevěděla, jak o věcech mluvit, zvládla mě navést a pomoci mi. Vzhledem k tomu, že je PEER pracovník, tak jsem dokázala být více otevřená a uvolněnější. Její pomoc mi otevřela dveře k jinému přemýšlení nad věcmi a překonávání překážek.
- Čára -

Paní Lída Musilová mi, při našem prvním setkání, poradila říct si o pomoc, což bylo celkem zásadní pro můj pobyt v PN Jihlava. Při našem prvním "sezení" už jsme se bavily, jako bychom se znaly odjakživa. Je to tím, že paní Lída má neskutečně mnoho empatie a citu. Dokázala mě nastartovat. Byl to, v mých 50 letech, první profesionál, který věděl o čem mluvím a co prožívám. Paní Lída je neskutečně lidská a když ji požádáte, jestli ji můžete obejmout, dovolí vám to.
- Jana -

Na paní Lídu vzpomínám moc ráda. Přišla jsem k ní a nechtěla moc mluvit, to se ovšem během chvilky změnilo. Rozmluvila mě a také jsme se občas zasmály.
Když byla urgentní potřeba schůzky, tak to nebyl problém, za což jsem velmi ráda. Vše mi vysvětlila. "Miluji" na tom to, že si tím sama prošla a nemá to načtené z učebnice.
Takže kdo váháte, zda s paní Lídou Musilovou spolupracovat, tak přestaňte váhat a berte to všemi deseti!
- Mína - 

S paní Lídou jsem se setkávala pravidelně při konzultacích a skupinových sezeních během pobytu v PN Jihlava. S prací paní Lídy jsem byla velice spokojená.
S její nápomocnou funkcí v nemocnici jsem se setkala poprvé. Byla jsem velice překvapená, jak je pro pacienty potřebná a byla mi vždy velice nápomocná. 
Paní Lída nabízí pomocnou ruku při psychických potížích člověka, nabízí nejenom osobní a skupinové konzultace, ale i individuální program včetně pravidelných setkávání a to jak u ní v pracovně, tak i venku v přírodě.
Za její práci jsem byla velice vděčná, pomohla mi vždy dobře rozklíčovat mojí obtížnou situaci a vyjádřila svůj pohled na věc, svůj názor a eventuálně i cestu k řešení konkrétní situace. Promluva byla vždy dostatečně dlouhá, vedená s určitým cílem, mluvila ke mně klidným hlase a hlavně s pochopením. 
I to nakonec vedlo k mému vyléčení.
- Jana K. -

Odjakživa nevěřím doktorům. Psychiatrům, psychologům a všem těm, kteří předepisují léky, aby vás vrátili do "systému". Avšak loni na začátku léta jsem na tom byla tak špatně, že jsem si pořezala krk, měla jsem namířeno na tepny.
Nakonec jsem si to rozmyslela, ale nechtěla jsem zůstat sama doma, jen s těmi hroznými myšlenkami. Moje lékařka mi ihned domluvila hospitalizaci v PN Jihlava.
Zde jsem se cítila velmi nepochopená, zavedený režim vstávání, večerka i pravidelné dávkování léků nebylo nic pro mě. I to, že ostatní pacienti se spolu tak nějak "semkli" a dokázali mluvit o svých problémech nebo důvodech proč tu jsou mi moc nepomohlo.
Byla jsem zraněná, úzkostná a neschopná navázat jakýkoliv kontakt s okolím.
Po týdnu pobytu mi byla přidělena terapie s paní Ludmilou Musilovou. Byla to změna oproti obvyklým postupům. Dostavila jsem se na schůzku a mile mě překvapila žena, u které jsem najednou shodila všechny své zábrany. Vlastně mi to přišlo, jako když se potkáváme s kamarádkou, co mě zná a prošla si tím stejným co já.
Ze začátku jsem se ostýchala, ale paní Ludmila Musilová ke mě přistupovala naprosto otevřeně, pochopila moje problémy a dokonce jsme se i zasmály. Díky jejím zkušenostem s depresí jsem zjistila, že to není nic divného, že existuje i někdo, kdo to měl stejně.
Na terapie s ní nikdy nezapomenu, naučila mě totiž, že je důležité si stát za svým a smířit se s tím, že být jiná je v pořádku. Dost mi to pomohlo v tom, co teď dělám a necítím pocit viny, když někomu řeknu NE nebo udělám věci po svém a tak, jak to nejlépe vyhovuje mě.
- Markéta -