KDYŽ JE LÍP...
Když je líp tak mám chuť vykřičet to do celého světa! Mám chuť se usmívat a tu mojí radost a pohodu rozdávat dál, chci se o ní podělit s každým, koho potkám. A někdy to vážně funguje. Schválně to zkuste. Až Vám bude opravdu hodně fajn, budete se z něčeho radovat, budete prostě šťastní, tak vyjděte třeba do města a běžte a usmívejte se. Usmívejte se na lidi kolem sebe a uvidíte tu změnu. Lidi a i Vaše okolí na to reagují, chce to jenom se pořádně koukat. :) A když někomu zlepšíte náladu jenom tím, že se na něj usmějete, tak to je přeci FAJN!
(UPOZORNĚNÍ PRO VELMI AKTIVNÍ JEDINCE - cizí lidi hned neobjímejte, nesnažte se je oslovovat nebo s nimi nějak více komunikovat! To by pak mohlo mít za následek spíše to, že si budou myslet, že jste blázen :))) a to...NECHCEME!)
Prostě lehký úsměv na rtech a to úplně stačí.
VĚTŠINA LIDÍ JE TAK ŠŤASTNÁ, JAK ŠŤASTNÁ SE ROZHODLA BÝT.
- ABRAHAM LINCOLN -
Když je člověku lépe, když se cítí v pohodě a je mu zkrátka dobře, je vše okolo hned daleko barevnější. Každá barva je jasnější, veselejší a i když je venku zataženo, tak i ta šedá barva má nějaký příjemnější nádech nebo co. A nevím, jak to máte Vy, ale já, když je mi dobře, jsem si najednou sama sebou i taková jistější. Jsem si jistá, že ta cesta, po které jdu a všechny ty věci, které bych ráda na té cestě potkala, že tam na mě prostě někde čekají a že je nemůžu minout. Cítím jistotu, že jdu prostě tím správným směrem a po té správné cestě!
Což mě opět nutí přemýšlet! Přemýšlet o tom, proč to tak není pořád. Proč najednou, z ničeho nic přijde den, dva...týden, kdy se všechna tahle jistota někam vytratí a kdy se bojíte na té cestě udělat jen jediný krok, protože si nejste jisti vlastně vůbec ničím. Jediná jistota, kterou cítíte je ta, že i když se budete snažit jít dál, že stejně k ničemu nedojdete, protože JSTE K NIČEMU, protože prostě NEMÁTE ŠANCI. Protože si to NEZASLOUŽÍTE nebo NA TO PROSTĚ NEMÁTE... PROČ!?
Tak přesně takový "týden na nic" byl pro mě ten minulý. Týden, kdy jsem sama v sebe moc nevěřila, kdy jsem si nebyla jistá vůbec ničím. Týden, kdy jsem na sebe ZASE byla naštvaná a pořád dokola se přesvědčovala, že bude zase líp. Týden, kdy jsem musela vydat zase hodně energie na to, abych byla schopná fungovat tak nějak normálně. Týden, který nebyl úplně fajn, ale i přesto jsem ho zvládla. A i přesto, že jsem na sebe byla naštvaná, tak jsem se na sebe dívala s takovým nějakým větším pochopením a větším přijetím, že to prostě tak je a že se to zase zlepší. Zkoušela jsem psát, třeba "o uzavírání kruhu", kde je ta moje nálada z minulého týdne vlastně hodně patrná. A i do mého deníčku přibylo několik popsaných stránek.
Na druhou stranu, právě takovéto týdny mi jasně ukazují ten pokrok, který se v mém životě stal. To, že tady vidím hmatatelný důkaz toho, že jsem silnější a že se snažím na sobě pracovat. Že mě úzkosti a deprese už tak snadno nepřemůžou (i když z nich mám pořád strach), to že ta naučená rovnice má i jiné řešení a že jsem se už naučila s ní pracovat prostě jinak. I to, že někdy to vyjde a někdy prostě ne. Strašně nerada se chválím a myslím, že mi to fakt nejde, že to ani neumím. Ale za tohle mě nikdo jiný nepochválí, nikdo jiný to totiž nemůže vidět tak, jak to vidím já (snad jen moje terapeutka :).
VYTRVALOST NENÍ DLOUHÝ ZÁVOD, JE TO MNOHO ZÁVODŮ JEDEN ZA DRUHÝM.
- WALTER ELLIOT -
Jako důležitou věc, kterou tady chci zmínit je i to, že třeba za tu mojí "nenáladu" v minulém týdnu nakonec pravděpodobně mohl hormonální výkyv v podobě PMS. A když se nad tím zamyslím, byly tam určité pocity, které mi k tomu sedí. A to je vlastně obrovsky důležitý, zamyslet se a snažit se zjistit, co nám vlastně tuhle "nenáladu" spustilo, jestli je něco, co za to může. Člověku se tím zjištěním vlastně docela uleví a může se zároveň zkusit připravit "na příště", kdy už ho to třeba tak nevyhodí ze sedla.
Tak přesně tohle mě učí psychoterapie...sebepoznání. A poznat sebe sama a naučit se, se v sobě vyznat, to je přece přesně to, co nám pak umožní vyjít do ulice s úsměvem na tváři a potěšit lidi kolem nás. Třeba jen úsměvem. Ale pozor - UPOZORNĚNÍ PRO VELMI AKTIVNÍ JEDINCE (viz. výše)… :)))
Moc si vážím těchto dnů, které jsou jako ty pastelky nahoře...ostrý, jasný a barevný!